PŘEČTENO V ÚNORU: DIVNÉ KNÍŽKY A NALEZENÍ ŽIVOTNÍ RADOSTI?

Únor mi připadal strašně krátký (i když měl o den víc)! Času na málo, na čtení dvojnásob. Ale měsíc bez knížek by byl tuze smutný měsíc. A tak jaké knížky tedy měly tu čest mi zpříjemnit únor?

Jako první jsem četla LITERÁRNÍ SPOLEK LAURY SNĚŽNÉ. Těšila jsem se na ni od minulého jara, protože jsem ji chtěla číst v zimě, aby měla tu správnou atmosféru. Ale mrzí mě, že mě zklamala... Ani po dočtení netuším, o čem to bylo. A co to vlastně mělo být. Detektivka, sci-fi, román nebo něco, co píší spisovatelé, když se fakt hrozně moc opijí? Magický realismus (nebo jak se ten směr oficiálně jmenuje) asi nebude nic pro mě. Žádnou z postav jsem si neoblíbila, prostředí taktéž (tuny sněhu a teploty hluboko pod bodem mrazu, ne, díky) a konec mě tak rozčaroval, že... No vidíte, stále jsem tak rozčarovaná, že ani nevím, co říct :) Na druhou stranu knížka má vážně krásnou obálku, grafikovi se klaním. Také chci, aby nějaká Laura Sněžná doopravdy existovala, našla si mě a udělala ze mě Spisovatele. Chci si zahrát Hru. A nejednou!

Mé hodnocení: 20 %

Dále jsem si přečetla TAJNÉ DOPISY MNICHA, KTERÝ PRODAL SVÉ FERRARI. Kniha slibuje, že čtenář najde životní motivaci a že se mu po přečtení život obrátí vzhůru nohama. Tento reklamní tah jsem brala s velkou rezervou, jelikož já mám svůj život ráda a nemyslím si, že bych potřebovala najít nějakou motivaci. A tak mě kniha ani nezklamala. Ano, autor ani v jedné poučce neobjevil Ameriku, spíše těch deset nejdůležitějších rad seřadil a propojil příběhem. Ten se mi líbil. Hlavní hrdina jezdí po celém světě a dává si život dohromady. Neptejte se mě, kde na to vzal peníze, mě by to také zajímalo... Navštíví skoro každý kontinent (Antarktidu vynechal, sobec jeden!) a autor každou zemi popisuje tak krásně, že mě to celou dobu nutilo mít vedle sebe mobil a hned si googlovat, kde všude jeho postava byla. Takže, kniha mi život nezměnila, ale namotivovala mě se jednoho krásného dne podívat do Barcelony, Paříže, Istambulu, Buenos Aires, do Indie i Austrálie...

Mé hodnocení: 50 %

Aby se neřeklo, že se jen flákám a nic nedělám, přišla řada i na jednu klasiku. Po Na západní frontě klid jsem chtěla něco jemného a příjemného, ideálně emocionálně nenáročného. A tak volba padla na MODLITBU PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU. Arnošt Lustig píše většinou o hrůzách 2. světové války, o Židech a koncentračních táborech. Ano, naprosto to splňovalo mé požadavky :D 

Knížka se mi líbila, čekala jsem ji mnohem násilnější a morbidnější. Líbilo se mi, že o násilí se tam psalo jen v nenápadných náznacích. Styl psaní pana Lustiga je velice originální. Chvíli jsem si na něj zvykala - kniha je totiž založená na myšlenkách a emocích postav, ne na akci. I kvůli tomu ve mě ale nezanechala nějaký hlubší dojem. Kateřinu jsem nelitovala a ani mi nepřišlo, že by byla nějaká hrdinka, která se statečně postaví Zlu...

Mé hodnocení: 50 %

Poslední přečtenou knihou v únoru je REVIVAL od Stephena Kinga. Od něj jsem zatím četla jen Pan Mercedes a jeho styl mě dosti zaskočil. Teď jsem se na něj psychicky připravila a čtení knihy si skutečně užila. Oproti Panu Mercedesovi byl Revival také tak o 200 % méně perverzní a úchylný, což mu u mě také bezesporu pomohlo. No, se Stephenem Kingem se určitě nevidím naposledy!

Mé hodnocení: 80 %

P.S.: Koupila jsem si nové boty, kdybyste se divili, proč jsou skoro na každé fotce :D A pánský polobotky jsou nejbožejští boty na světě, věřte mi!!!

To byl můj knižní únor. Je trochu zvláštní, snad i smutné, že všechny tyhle knížky jsem přečetla během prvních dvou týdnů a po zbytek měsíce jsem knížku ani neotevřela. Proč to a další důležité okamžiky minulého měsíce najdete v napůl foto a napůl prostě povídacím článku TADY.

A co vy? Znáte tyto knížky? Četli jste nějakou? Co říkáte na "divné" knížky jako je Literární spolek? Máte rádi válečnou literaturu nebo příběhy z války? A kterou Kingovku bych si rozhodně neměla nechat ujít?

Mějte se krásně!
V.