NP: Mé prapodivné prázdninové zážitky

Ahoj! Vítám vás u prvního Náhodného pondělku. 

Náhodné pondělky jsou nová rubrika, která bude obsahovat naprosto náhodné články nejen o knížkách, ale o všem možném, co mě zaujme a budu se chtít s vámi o to podělit. Doufám, že vám tento (mnohými) neoblíbený den zpříjemním a od teď se na pondělí budete těšit stejně jako já :)

Jak vypadá pondělí teď...

... a jak (snad) bude vypadat po přečtení tohoto článku

Mimochodem, Martina slíbila, že do Náhodných pondělků (možná by bylo lepší používat zkratku NP, jinak se z toho celého názvu jednou upíšu k smrti :) ) taky občas něco krásného napíše, ale častěji budu psát já. 

A nebojte, o Recenzní čtvrtky nepřijdete! Už pro vás mám novou recenzi, máte se na co těšit!!

Ale dost řečí. Co KONEČNĚ přejít k tématu?

Skončily nám (tedy, alespoň mě :) ) vánoční prázdniny, začal rok 2015. Odpustím si všechny Silvestrovské speciály nebo zhodnocení minulého roku a podobné nesmyslnosti, ale povím vám pár (přinejmenším poněkud prapodivných) příhod, co se mi staly minulý týden, když jsem byla na horách.

Pondělí 29. 12.

Konečně napadl sníh, tak můžu jít na prkno. Je to super. Jezdím v prašanu, mám vystrčený jazyk z pusy, chytám na něj sníh a jím ho. Můj zlozvyk. Jednoho krásného dne spadnu a ukousnu si ho. Ale dneska to nebude. Dneska je totiž pěkně hnusně...

Úterý 30. 12.

Je taková zima, že když jsem se vrátila domů, vypadala jsem nějak takhle:

Ano, jako pravý, nefalšovaný rampouch

A za 23 minut takhle: 

Knížka a čaj to jistí :)

Středa 31. 12. - Silvestr

Jako každý rok mě nebaví čekat do půlnoci jen proto, že musím, jednou si přiťuknout skleničkou, vidět pár ohňostrojů (které mají na svědomí nelogické utrácení a mnoho utržených rukou, nohou a nosů), psaní neupřímných přání do nového roku (protože je nám vlastně úplně jedno, jak se ti lidé budou mít), a tak jdu spát už ve čtvrt na dvanáct.

Navíc 1. ledna vstávám v sedm ráno.. Ale za tu prázdnou sjezdovku to stálo :)

Hned ráno jsem musela řešit nepřekonatelný problém - obléct si správně moiru. Nějak mě vůbec netrápilo, že ji mám obráceně. 

Když jsem se vracela domů ze svahu, měla jsem pocit, že mám halucinace z hladu, nebo že jsem se musela praštit do hlavy. Teploty kolem nuly, 5 centimetrů sněhu. Jdu a vidím nějakého náruživě telefonujícího chlápka v kraťasech. Říkám si: "What??"

Nicméně jdu dál. Ujdu 50 metrů a co nevidím? Člověka, co se snaží jet na kole. Normálně po zasněžené cestě! Ten chudák málem spadl, protože mu to celkem slušně podkluzovalo. No jo no, zapomněl na řetězy... :)

Lidi, jako já chápu, že je obleva, ale jako... vážně?

Počkat, počkat. Ono to vážně existuje?? Já si dělala srandu!!!

Pátek 2. ledna

Vidím duhu!! :) Ano, ač je to s podivem, skutečně vidím pravou, krásnou, barevnou, obrovskou duhu!

Sobota 3. ledna

Vrátila jsem se do města. A prakticky to první, co jsem uviděla, byly odcházející Vánoce. Vůbec nevíte, co si pod tím představit? Opuštěný vánoční stromek, který (poháněn větrem) utíká ulicí. Mrtvý, samotinký, smutný vánoční stromeček.

Vánoce odešly, začíná starý dobrý zaběhnutý život (obsahující školu, práci a nenávist vůči lidem, která, jak si nalháváme, přes Vánoce zmizela)..

Ale i tak vám všem přeji ten nejkrásnější rok 2015!! Mějte se rádi.

A co vy? Jaké jste měli Vánoce? A jaká zvláštní, vtipná nebo zarážející věc se vám stala? Podělte se! :)

S pozdravem

V. 

P. S.: Pokud se vám článek líbil, budeme rády za komentář nebo sdílení. Také se můžete stát našimi stálými čtenáři a čtenářkami :)

Zdroje obrázků:

http://smileaturself.files.wordpress.com/2014/04/mondayblue.jpg

http://willowoakcounseling.com/wp-content/uploads/2013/11/happiness.jpg

http://th06.deviantart.net/fs39/PRE/i/2008/360/5/d/Icicle_by_coldasylum.jpg

http://www.alternativni-cyklistika.cz/wp-content/uploads/Zimn%C3%AD-obut%C3%AD.jpg