Na soubor sedmi povídek Zeď vzpomínek od Anthonyho Doerra jsem se velice těšila. Po přečtení jsem ale spíše rozpačitá. Knihu bych v jedné větě okomentovala asi takto: Záleží na povídce. Našla jsem tam povídky, které jsem přečetla s velikým vypětím sil, i povídky, které jsem si ihned přečetla s chutí znovu. Tedy, záleží...
Po zklamání z knihy Jsou světla, která nevidíme jsem se na povídky těšila, protože je mi Doerrův styl psaní celkem příjemný. V této knize vytvořil sedm úplně jiných světů, pokaždé byla hlavní postava naprosto odlišná, potkala jsem starou babičku, chlapce s nemocným srdcem, osiřelou dívku nebo manželský pár.
Jak jsem již řekla, hodně záleželo na povídce. Moc mě neoslovily povídky Zeď vzpomínek, Řeka Nemunas a Život po životě, všechny tři byly s prvky fantasy a vůbec mi to do nich nesedělo. Má neoblíbenější povídka - Demilitarizovaná zóna - vypráví kousek života amerického chlapce sloužícího v armádě a jeho rodičů. Je to realistická povídka, bez příkras, tak, jak by ji nejspíše napsal sám život. Druhá povídka - Hlubina - mě zase okouzlila krásným popisem prostředí porodnice a dětmi. Každá povídka je sice z jiné doby a prostředí, ale všechny spojuje jedno hlavní téma - smutek. Všech sedm povídek je o smutku v jeho největší koncentraci a nejrůznějších podobách. Častokrát se vyskytuje i nějaká nemoc, autorovou "oblíbenou" je ztráta či porucha paměti.
Anthony Doerr je současný americký spisovatel. Proslavil se románem Jsou světla, která nevidíme a Zeď vzpomínek je jeho druhá kniha, která vyšla v češtině. Je to soubor povídek, které napsal v průběhu svého života, mnohé z nich získaly prestižní literární ceny. Brzy vyjde jeho další kniha - Sběratel mušlí.
Některá povídka se mi líbila více, jiná méně, některá se mi četla lépe, jiná hůře. Doporučuji snad jen to, že jestli se rozhodnete si knihu přečíst, jednotlivé povídky čtěte v celku. Alespoň ty kratší. Já některé četla na kusy a možná i proto z nich nemám takový zážitek. Osobně moc nemám srovnání, protože povídkové knihy moc nečtu. Rozhodně si nemyslím, že by byla špatná, to určitě ne, ale teď se mi vybavuje například kniha Neměnnost leopardích skvrn, která se mi líbila více.
A co vy? Četli jste Zeď vzpomínek, nebo se na ni chystáte? Máte raději kratší povídky nebo dlouhé romány? Která povídková knížka je vaše oblíbená?
Mějte se krásně!
V.
Za knihu děkuji nakladatelství Martinus.
Některá povídka se mi líbila více, jiná méně, některá se mi četla lépe, jiná hůře. Doporučuji snad jen to, že jestli se rozhodnete si knihu přečíst, jednotlivé povídky čtěte v celku. Alespoň ty kratší. Já některé četla na kusy a možná i proto z nich nemám takový zážitek. Osobně moc nemám srovnání, protože povídkové knihy moc nečtu. Rozhodně si nemyslím, že by byla špatná, to určitě ne, ale teď se mi vybavuje například kniha Neměnnost leopardích skvrn, která se mi líbila více.
"...starý kmenový jazyk umí jedním slovem vyjádřit, že někdo stojí v dešti a dívá se na někoho, koho miluje."Upřímně váhám, jestli knihu doporučit. Myslím si, že ne všechny povídky jsou pro všechny, ale na druhou stranu že každý si v knize Zeď vzpomínek najde alespoň tu jednu "svou".
A co vy? Četli jste Zeď vzpomínek, nebo se na ni chystáte? Máte raději kratší povídky nebo dlouhé romány? Která povídková knížka je vaše oblíbená?
Mějte se krásně!
V.
Za knihu děkuji nakladatelství Martinus.
Dlouhé romány :-) Já povídky moc nečtu, ale líbila se mi kniha Nové povídky od Svěráka :-)
OdpovědětVymazatJá je mám také raději, ale snažím se i k povídkám si najít cestu. Díky za tip, o knížkách od Svěráka jsem slyšela snad samé pozitivní reakce, tak ho možná zkusím.
VymazatDěkuji za komentář.
V.
Na tohoto spisovatele jsem všude slyšela samou chválu, docela mě překvapily negativní recenze, vůbec jsem je nečekala, možná ani proto se mi do jeho knih zrovna moc nechce.
OdpovědětVymazatJá si myslím, že je kolem něj jen zbytečně velká mediální bublina, já osobně ho pokládám za silnější průměr.
VymazatDěkuji za komentář.
V.
Knihu jsem četla a souhlasím s tebou. Některé povídky se mi vůbec nelíbily a jiné si ukradly mé srdce. Jsou světla, která nevidíme si chci strašně dlouho přečíst a doufám, že nebudu zklamaná :).
OdpovědětVymazatMěj se moc krásně, MImozemšťanka
Zvu tě na můj blog U Mimozemšťanky www.my-ideallife.blogspot.cz
Tak doufám, že se ti kniha bude líbit :)
VymazatA jaké povídky se líbily tobě?
Děkuji za komentář.
V.
povídky jsou super, když člověk čte třeba v tramvaji cestou do práce a tak... romány na dlouhé zimné večery u krbu... (dlouhé večery nemám ani v zimě a krb taky nevlastním, ale už kvůli románům na to jednou dojde).
OdpovědětVymazatDíky za tip, povídkových knížek není zas tak moc (nebo já je alespoň moc nepotkávám) a jako tramvajová literatura jsou pro mě vážně nejlepší. Fantasy obecně moc nemusím, tak alespoň vím, že když se mi povídky nebudou zamlouvat, s klidným srdcem je můžu přeskočit :-)
Ale poreferuji nejdřív na konci prázdnin - teď mám rozečtené dvě knížky a pak mám zálusk na Fulghuma, co jsem si koupila na posledním LiStOVání :-)