čtvrtek 11. prosince 2014

RECENZE: Papírová města


Papírová města je román, na který jsem se velmi těšila. Dokonce tak moc, že jsem si jej koupila, což moc často nedělám! John Green napsal skvělé knihy (Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky) a z několika stran jsem slyšela, že právě Papírová města je tou nejlepší. Ale je to skutečně tak? 
 

John Green je americký spisovatel a novinář, který píše hlavně pro mladé a můžete ho znát i z Youtube, kam nahrává se svým bratrem velice populární videa (pokud je chcete vidět, hledejte Brotherhood 2.0). Dobře, přiznávám, že jsem teď strávila půl hodiny sledováním jejich videí a, i když neumím moc dobře anglicky, celkem jsem se bavila. Nicméně, za své knihy získal mnoho ocenění, například YALSA Book Awards v roce 2006 za Hledání Aljašky. Příští rok vyjde v češtině i další jeho kniha Příliš mnoho Kateřin.

„Dneska, miláčku, napravíme pěknou spoustu křivd. A taky jich pár napácháme. První budou posledními; poslední prvními. Ale než budeme moci radikálně změnit svět, musíme vyřídit nějaké ty nákupy.“ 

Příběh vypráví osmnáctiletý Quentin, který v dětství velice kamarádil s Margo, ale s postupem času se odcizili. Jednoho večera však Margo náhle přijde ke Quentinovi do pokoje a přesvědčí ho, aby spolu provedli něco šíleného. Druhý den zmizí. Nikdo neví, kde je, kam šla, co dělá nebo zda se vůbec ještě někdy vrátí. I když už mnohokrát utekla z domova, nikdy ne na tak dlouho, nikdy ne takhle. Q se rozhodne ji najít. Sleduje tedy drobečky, které za sebou Margo nechávala, a doufá, že ho k ní dovedou. Mnohokrát se dostane do slepé uličky, ale nakonec… Najde ji? Živou? Mrtvou? Vrátí se? A co jsou ta papírová města? To si musíte zjistit sami :)

„Jenom chci říct, že všechno se dá přežít. Všechno kromě té poslední věci.“ 
Příběh o objevování sama sebe, přátelství a lásce, protkaný hlubokými myšlenkami, které vás donutí zastavit se a přemýšlet. 

„Navždy se skládá z mnoha teď.“ 
To je všechno hezké, ale jinak je příběh slabý a v mnoha bodech podobný Hledání Aljašky, což beru jako velké mínus. Navíc mám výtku vůči paní redaktorce – v knize jsou drobné stylistické chyby, kterých si někdo nemusí všimnout, ale takoví rýpalové jako já je lehce objeví. Také tam jsou některé doslovně přeložené slovní obraty, které ovšem v češtině nemají smysl a působí přinejmenším poněkud komicky. Na druhou stranu musím pochválit obálku – ta je skutečně krásná. 



Celkově jsem tedy spíše zklamaná, ale pravdou je, že jsem měla velká očekávání. Nicméně mi to nezabrání v tom, abych se v srpnu 2015 nešla na Papírová města podívat do kina.


Mé hodnocení: 60 %


A co vy? Četli jste tuto knihu? A jak se vám líbila? Pochlubte se v komentářích! :)

V.

John Green – Papírová města

Přeložila Veronika Volhejnová. Vydalo nakladatelství Knižní klub v roce 2014, 288 stran.

2 komentáře:

  1. Já se do nich ani moc neženu, příjde mi, že Green píše sice hezky, ale ta témata jsou dost podobná, takže nedávno jsem dočetla Aljašku a raději si na Města chvíli počkám :)

    OdpovědětVymazat