pátek 10. července 2015

ROMÁN S VŮNÍ LEVANDULE

Pařížský knihkupec Jean Perdu ví naprosto přesně, jaká kniha dokáže zmírnit určitou bolest duše. Na své lodi plné knih, kterou nazval Literární lékárna, prodává romány jako medicínu pro život. Jen sám sebe nedokáže vyléčit. Už jednadvacet let se trápí odchodem krásné provensálské dívky Manon, která ho opustila, když v noci spal. Nezůstalo mu po ní nic, jen dopis, který se nikdy neodvážil otevřít a přečíst. Až do letošního léta…

Říci o této knize, že je to milostný román, je málo. To nevystihuje hloubku myšlenek a úvah, kterými jsou protkána slova zdánlivě jednoduchého příběhu.



V první polovině knihy převládají pocity tísně a dávno minulých vzpomínek, čtenář tuší, že příběh pomalu, ale jistě spěje k nemilosrdně pochmurnému konci. Že to prostě jinak skončit nemůže. Líčení běhu života obyvatel domu v jedné z pařížských čtvrtí se mísí se vzpomínkami na stejné roční období před dvěma desítkami let a prožitý milenecký vztah, jehož budoucnost byla nejistá už při samém začátku. Druhá část je vzrušující překvapivými zjištěními, obohacená o nové postavy, které v příběhu zaujímají sice vedlejší, ale – pro celek příběhu – významné role. Dějová linka graduje v nečekané rozuzlení, kvůli němuž čtenář nedokáže knihu odložit a které propojí náznaky z dřívějších kapitol do jednotného celku.

Kniha by se měla prodávat s balíčkem chutí a vůní letní Provence, protože to je naprosto neoddělitelná součást příběhu. Zcestovalý čtenář, obohacen touto zkušeností, ví, o čem se tu píše. Kdo neochutnal žádný z lahodných provensálských pokrmů a nepřičichnul nikdy ke snítce levandule, bude do jisté míry ochuzen. Příběh také více osloví ty ze čtenářů, kteří mají již něco „odžito“, kteří poznali či poznávají více podob lásky, nejen mileneckou, ale i mateřskou, otcovskou či synovskou, nebo prožili stesk po odchodu blízké osoby. Příběh, ač zkraje nevypadá, má optimistické vyznění a vyústí v přesvědčení, že po konci přicházejí nové začátky a že život může být stejně tak barevný, jak večerní slunce zapadající do hvězdnaté noci. Právě obrazné líčení myšlenkových pochodů hrdinů knihy a nejniternějších lidských pocitů činí celý příběh zvláštním a nadčasovým. 

Je to příběh o léčivé síle knih, kniha o lásce i smutku, o hloubce pocitů, o smyslnosti života i neúprosnosti smrti. Zároveň kniha o naději. Po přečtení to chce nechat příběh v sobě doznít, nelze hned otevřít knihu další a ponořit se do jiného příběhu. Jen je mi líto, že u našich břehů nepřistane žádná „Literární lékárna“ s regály knih, pohovkou a kočkami, byla bych tu častým návštěvníkem. 

X.

Levandulový pokoj - Nina George/nakladatelství Moba/2014/
přeložila D. Hoangová/320 stran

5 komentářů:

  1. Já bych si chtěla Levandulový pokoj hrozně ráda přečíst a už se moc těší na celý příběh. Jsem zvědavá jak se mi kniha bude líbit. :)
    Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
  2. No konečně něco pro mě! Provence, Paříž, levandule, do toho takový krásný příběh... Běžím do knihkupectví! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Hm, a ja som si myslela, že to bude nejaké DIY :D. Nevadí, aj kniha vyzerá skvelo! :)
    http://ankalooksword.blogspot.sk/2015/07/giweavey.html

    OdpovědětVymazat
  4. Tuhle mám už připravenou ke čtení. Oslovil mě název a obálka. Miluju levandule. A po přečtení anotace jsem nemohla odolat. Moc se na knížku těším. Jen je mi líto, že ji mám zatím jen elektronicky. Některé knihy je si třeba osahat a přičichnout jejich nezaměnitelné vůně :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Četla jsem recenze, že knihu odkládali:D Ale včera mi ji kolegyně doporučovala, tak zkusim.

    OdpovědětVymazat