RECENZE: V šedých tónech

Krásný večer!

Dnes bych vám ráda představila román z období 2. světové války, který by si rozhodně měl získat vaši pozornost!

Zdroj

Anotace: Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.

Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech.
Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho…

Zdroj

Upřímně, netuším, co mě to napadlo. Číst knížku o druhé světové válce? O utrpení? O pracovních táborech? V tom se moc nevyžívám. Vždy, když něco podobného čtu, nebo se o tom jen učím ve škole (obecná fakta, žádné lidské příběhy), nelíbí se mi to. Nelíbí se mi téma válek, zabíjení (detektivky jsou něco jiného, bacha na to!), krutost a mučení. Soucítím s těmi lidmi, lituji jich a uvědomuji si, jak se vlastně máme dobře (nejvíc klišé věta hned po... Vlastně neexistuje žádná více klišé věta!).

O to víc se mi ta knížka líbila. Je napsaná vážně krásně, z Liny se okamžitě stane vaše nejlepší (imaginární) kamarádka. Prožíváte s ní každý okamžik její cesty (a upřímně, stále čekáte kdy a jak umře), nemůžete se od knížky odtrhnout. Doslova. Dlouho se mi nestalo, že bych knížku přečetla za den. 24 hodin plných čtení, spánku a jídla...

Jediné, co mi na ní vadilo, byl konec. Ne konec příběhu, ale poslední část knížky byla zrychlená, jako by paní spisovatelka nestíhala termín odevzdání. Prostě to rychle ukončit...

Knihu vám rozhodně doporučuji, poznáte 2. světovou válku zase z úplně jiného pohledu a prožijete největší utrpení dívky, kterou byste klidně mohly být vy! A nebo to mohla být třeba vaše sestra (pokud jste muž...).

Omlouvám se, že jsem dnes tak stručná. Mějte se krásně a užijte si Velikonoce! :)

V.

A co si o knize myslí další?

Zdroj

Kniha V šedých tónech, autorka: Ruta Sepetysová, vydalo nakladatelství CooBoo v roce 2013, 288 stran.