NP: Letem (knižním) světem aneb 5 citátů na lepší den

Naprosto úžasné pondělí přeji!

Dnes jsem si pro vás připravila článek, kde vám ukážu 5 citátů, které mě v poslední době v knížkách pobavily, potěšily, nebo donutily k zamyšlení...

V úžasné knížce O psaní od S. Kinga jsem našla snad tisíc pouček a rad, jak psát. Ale i pár dobrých rad do života... 

A potom je vám špatně, zvracíte, bolí vás hlava. Ne, tenhle virus už nikdy nechytnu, říkal jsem si, ani na tomhle výletě, ani nikdy jindy. Jednou ho chytit, to docela stačí, abyste věděli, jaké to je. Jen idiot by to zkoušel ještě podruhé a jedině blázen - masochistický blázen - by z chlastu učinil pravidelnou součást svého života. (S. King, O psaní, 71) 

A o dvě stránky dále...

Člověk by neměl mít moc velkou kocovinu, když sedí u smrtelné postele své matky. (S. King, O psaní, 73)

Co dodat? Snad jen: Ten pán má pravdu, děti...

A u té morbidity ještě chvíli zůstaneme.
Kniha Hvězdy nám nepřály je vlastně plná umírání. Následující citát patří k mým nejoblíbenějším z celé knihy (a že jich je! :) ).

Věděla jsem, že ti lidé jsou opravdu smutní a že se vlastně nezlobím na ně. Zlobila jsem se na vesmír. Ale i tak mě to přivádělo k šílenství: takovou spoustu kamarádů má člověk přesně ve chvíli, kdy už je nepotřebuje. (J. Green, Hvězdy nám nepřály)

Teď něco veselejšího. Rozečetla jsem knihu Řekni vlkům, že jsem doma a hned jsem si oblíbila jednu skvělou pasáž. Také tak rádi pozorujete lidi? 

Pozorovat  lidi je prima koníček, ale musíte na to jít opatrně. Nesmíte dopustit, aby si všimli, že na ně civíte. Když vás přistihnou, chovají se k vám jako ke zločinci. A možná že na to mají i právo. (C. R. Bruntová, Řekni vlkům, že jsem doma, 10)

Poslední citát je hlavně k zamyšlení. Nejspíše původně tak myšlen nebyl, ale já jsem (upřímně) neuvěřitelný magor, který vymyslí příběh z každé blbosti.

Švestky zbožšťují! (S. King, O psaní, 95)

(Mimochodem, co myslíte, že se stane, když potká Bůh sušenou švestku? :D ).

A to je z tohoto Pondělku vše.. 
Líbil se vám nějaký citát? Určitě mi to dejte vědět do komentářů!
Mějte ten nejúžasnější týden, co jde!
V.

P.S.

5 vět na pokračování (4/20)

Na konci každého náhodného pondělku bude 5 vět. Dlouhé, krátké, veselé i smutné, to je jedno. Po 20 týdnů zde bude 5 vět, které spolu pramálo souvisí, ale na konci stvoří takový příběh, až vám bude tuhnout krev v žilách.

Předchozí díly: první TADY, druhý ZDE a třetí TUHLE...

Už je to dva dny. Jsem sama, netuším kde (nejspíš někde na Moravě, ale ani za to bych nedala krk), za chvíli mi dojde benzín a hlavně peníze. Chybí mi, škoda že jsem ho zabila, teď toho lituju, on vždycky rozhodoval, co uděláme. Začínám být zoufalá, asi se půjdu přiznat na policii. Už to nevydržím!!